První písemný doklad o této vsi máme až z roku 1424, kdy Jan z Kravař a z Jičína dal zapsat do zemských desek opavských své druhé manželce Anežce, dceři opavského knížete Přemka, věnem roční důchod také za vsi Krásné Pole (w Krasnem Poly), a sice 17 hřiven 24 gr. Ves však byla založena daleko dříve, pravděpodobně již v době rané kolonizace či jejího doznívání ve 13. století. Když se kněžna Anežka po smrti svého manžela, jenž nezanechal žádných potomků, znovu provdala, připadlo Klimensko včetně Krásného Pole jejím bratřím, opavským knížatům Václavovi, Vilémovi a Arnoštovi. V roce 1447 dal kníže Vilém Krásné Pole s příslušenstvím do vlastnictví panoši Janovi Donátoovi z Velké Polomi. Dědicem se stal Petr Donát z Velké Polomi, v roce 1450 přijal svého strýce Petra Donáta a Mikuláše Prase z Polomi do vlastnictví svých vsí Polom a Krásné Pole, včetně poloviny mlýna, který k tomu majetku patřil. Když vyženil Jindřich Donát z Velké Polomi, který byl nevyšším komořím opavského knížectví, panství novocerekvické, prodal v roce 1486 velkopolomské panství (ves a tvrz Velký Polom, Krásné Pole, Vřesinu, Čavisov, Lhotku) bratřím Matějovi a Petrovi Psinským z Žitné. Tito nový majitelé vzali na toto panství ve spolek svého strýce Vavříka Manského a sestru Machnu. Už v roce 1492 prodal Petr Psinský z Žitné a z Velké Polomi panství Janovi z Ochab a z Bukvic, jeho manželce Hedvice z Bitova a jejich synovi Jindřichovi. V roce 1494 vložil tento Jindřich z Ochab a na Velkém Polomi své manželce Anně z Petřvaldu věno 625 zl. uher. na Krásném Poli, Čavisově a Lhotě.

V roce 1500 přešlo toto panství prodejem na Jiříka Šípa z Bránice, ale v roce 1506 se opět vrátilo do majetku předcházejícího rodu Jindřicha Hukovského z Ochab. Po jeho smrti zdědila panství jeho dcera Kateřina, která se provdala za Mikuláše Pražma z Bílkova. Posledním majetkem tohoto panství z rodu Pražmů byl Karel Štěpán Josef hrabě Pražma, který je prodal svému dědovi Jiřímu Štěpánovi hraběti z Vrbna. Jeho syn Ferdinand Oktavián je v roce 1685 prodal velehradskému klášteru. V roce 1702 velkopolanské panství koupil Jindřich svobodný pán Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína a spojil je s klimkovským panstvím v jeden svěřenský majetek. V jejich majetku zůstala Velká Polom s ostatními vsemi až do zrušení poddanství v roce 1848.
Zdrojem obživy obyvatelstva Krásného Pole bylo až do minulého století zemědělství. Podle karolinského katastru z roku 1724 bylo v Krásném Poli 20 sedláků a 5 zahradníků, kteří obhospodařovali 77 maldrů 4,5 šefle polí včetně úhoru a vlastnili 150 ovcí, 81 krav a 14 vepřů. Největším sedlákem byl dědičný fojt Andeas Drastich. Majitel panství tu měl pouze krčmu. Obec vlastnila les nazývaný Pastelka. Z II. rektifikace tohoto katastru z let 1733 - 1740 se dozvídáme, že tu kromě všech uvedených poddaných byl mlynář a krčmář, kteří odváděli vrchnosti 79 tol 4 gr. 12 hal. pozemkové činže, 33 tol. 23 gr. 3 hal. činže za dřevo (byly jim přenechány části panského lesa včetně práva pastvy). Fojt odváděl 1 šelf ovsa, totéž mlynář místo držení honebního psa.

Potažní robotu vykonávalo 19 sedláků a 5 zahradníků (s polovice s koňmi a z polovice z voly), a to každý sedlák po 123 dnech a každý zahradník po 61,5 dne za rok. V naturáliích odváděli poddaní vrchnosti 29 hus, 92 slepic, 1 140 vajec, upříst museli ročně 73,5 kusu příze. Fojt platil 10 tol. činže za osvobození od výčepu vrchnostenského piva. Faráři ve Velké Polomi odváděli poddaní ročně jako desátel 31,75 šefle žita a totéž množství ovsa.
Podle urbáře z roku 1769 tu bylo 25 sedláků, 4 zahradníci, 2 chalupníci. V roce 1805 činila rozloha vsi 664 jiter orné půdy, 14 jiter zahrad, 35 jiter luk, 6 jiter pastvin a 228 jiter lesa. V roce 1843 tu žilo 458 obyvatel o 93 domácnostech v 53 domech, z toho 91 domácností se živilo zemědělstvím, 1 domácnost průmyslem a živností, koncentrací obou 1 domácnost. Bylo tu 1í sedláků, 1 svobodný sedlák (vlastnil 30 jiter půdy), 6 menších sedláků (pololáníků), 5 zahradníků, 20 malých domkářů. Celkem zde bylo 1 167 jiter půdy, z toho 730 jiter polí, 9é jiter luk, 35 jiter neproduktivní půdy. Chovalo se 86 koní, 116 kusů hovězího dobytka, 109 ovcí, 26 vepřů. Dále tu byly 2 vodní mlýny o 2 složeních, v nichž pracovali 2 námezdní dělníci, 1 větrný mlýn.
Industrializace obcí ostravské aglomerace ovlivnila sociální a ekonomickou strukturu i této příměstské obce. Stále více obyvatel nacházelo zaměstnání v nově zakládaných dolech a továrnách. Nastal i nový příliv obyvatel do obce, což nejlépe dokazuje křivka růstu počtu obyvatel a domů. Bylo-li v Krásném Poli v roce 1843 pouze 458 obyvatel a 53 domů, pak v roce 1890 to bylo 645 obyvatel a 115 domů a v roce 1921 dokonce 1 076 obyvatel a 174 domů. Populační a stavební vývoj pokračoval i v následujících desetiletích, kromě období nacistické okupace.
Při první pozemkové reformě v letech 1923 1924 obdrželo 19 občanů při parcelaci Wilczkových statků v Hýlově, Velké Polomi a Vřesině 17 ha zemědělské půdy, obec v roce 1929 les a louky na Slopčici na katastru Dolní Lhotky o rozloze 16,49 ha.
Obec byla na základě mnichovské dohody 9.10.1938 připojena k nacistickému Německu a začleněna do tzv. Sudetské župy ve vládním obvodu Opava. Byla osvobozena po těžkých bojích Rudou Armádou 27.dubna 1945. Při osvobozeneckých bojích padlo 79 rudoarmejců a 26 občanů. Úplně bylo zničeno 77 domů, 72 hosp. stavení a 11 živnostenských provozoven. Hned po osvobození odešlo z obce (většinou do pohraničí) 171 občanů, kteří zůstali bez přístřeší. Obec se z válečných útrob brzy vzpamatovala. V roce 1961 bydlelo ve 322 domech o 456 bytových stranách 1 643 obyvatel (v roce 1947 1 272).
Krásné pole bylo napojeno na místní dráhu Svinov Kyjovice v roce 1926. Autobusová doprava do Ostravy byla zavedena až v roce 1955.
V nejstarším obecní znakovém pečetidle z roku 1818 byl vyobrazen sv. Jan Nepomucký, který držel v pravici palmovou ratolest a v levici kříž, kolem hlavy měl svatozář s pěti hvězd. Jméno obce obdrželo Krásné Pole podle krásné polohy s dalekým výhledem na Beskydy. Německý název Schonfeld se používal od roku 1572.
K Ostravě byla obec připojena 26. dubna 1976.